Jan ŠMÍD , MQEP
Toskansko_V krajine zazraku
Dolomity_stity hor,ktere nejde preklenout
Jizni Morava_odysea o jedne aleji ii
Lofoty_Zeleny luk
Lofoty_Zamrzle Reine
Lofoty_Horici stityJan Šmíd o sobě….
Fotografování se nevěnuji od svého narození, jak někteří kolegové
s humorem a nadsázkou uvádějí. Ani se fotografování nestalo „láskou na
první pohled“. Popravdě nevím, co všechno jsem měl v roce
1979 v kolébce, když jsem přišel na svět, ale fotoaparát to určitě
nebyl. Dokonce jsem dlouhou dobu fotografování okázale ignoroval anebo jsem
pouze příležitostně „cvakal“ zážitky z dovolených. S nástupem
mobilů, jimž ve výbavě nechyběl několika megapixelový fotoaparát, jsem
si dokonce pochvaloval, že zanedlouho nebudou fotoaparáty vůbec potřeba a
vše nahradí mobil. V té době pro mě byla veškerá fototerminologie zcela
neznámá a ISO bych nejspíše považoval za cizí sprosté slovo.
V roce 2009 jsem se rozhodl, že na příští dovolenou pojedu vybaven již
prakticky „profesionálním“ přístrojem a za tímto účelem jsem si
pořídil tzv. falešnou zrcadlovku (EVF) značky Nikon. Byl jsem z ní
nadšený, hlavně proto, že měla „ten zůům“ a hodně „těch
megapixelů“. Věrným souputníkem při úpravě fotografií se pro mě stal
program Picasa a jeho sofistikovaný automatizovaný nástroj „zkusím
štěstí“:) Současně se zmíněnou mašinkou od Nikonu jsem si ale koupil
i první odbornou publikaci o focení. A čím více jsem četl, tím
jasněji jsem docházel k názoru, že bez zrcadlovky už prostě focení
„nejde“.
Na sklonku roku 2009 jsem tedy vyměnil EVF za zrcadlovku Nikon s prvním
setovým objektivem 18–105mm, nakoupil další publikace a nastoupil na cestu
zkoušení a experimentování. A že to byla cesta trudná a trnitá. Zejména
mě překvapovalo, že se moje fotografie stále jaksi kvalitou nepřibližují
snímkům otištěným v profesionálních časopisech:)
V průběhu dalších zhruba dvou let jsem se začal pomalu orientovat
z běžného cvakání na promyšlenější fotografie, dokoupil jsem
objektivy, filtry a další různé nezbytnosti. A když už jsem měl výbavu
a teoretické znalosti z knih, bylo třeba vše zúročit. Na podzim 2011 jsem
se tedy vydal celkem nazdařbůh fotit východ slunce v Českosaském
Švýcarsku a cestou v autě jsem se rozhodl, že krajinářská fotografie by
pro mě mohla být tím pravým.
Již v průběhu jara roku 2012 mi učarovala panoramatická krajinářská
fotografie, které se dnes věnuji s maximálním zápalem. Drtivou většinu
aktuálních fotografií proto pořizuji z několika podkladových snímků
(někdy i desítek či stovek) a zaměřuji se kromě klasické denní
fotografie i na fotografii noční krajiny a hvězd. Focení mě opravdu zcela
pohltilo, což mělo za následek i tu skutečnost, že jsem začal lektorovat
krajinářské workshopy, organizovat zahraniční fotoexpedice a provozuji
vlastní Individuální Fotografickou Školu (IFŠ). V mé další
fotografické tvorbě mě podněcují i úspěchy na mezinárodních
fotografických soutěžích. Daří se mi pravidelně získávat medaile od Los
Angeles přes Londýn, Paříž, Moskvu, Tokio až po Melbourne.
Přelomovým se pro mě stal rok 2017. Nejen že se mi dařilo na výše
uvedených mezinárodních fotografických soutěžích, ale také se velmi
úspěšně rozběhl můj projekt fotoexpedic do zahraničí (norské Lofoty,
Dolomity, Toskánsko) či unikátní projekt „Fotovinobraní“ (kombinace
fotografování a degustování vína). V neposlední řadě jsem byl přijat
za člena komisí Asociace profesionálních fotografů ČR a na podzim se mi
podařilo získat titul QEP.
QEP (Qualified European Photographer) je jeden z nejprestižnějších
fotografických titulů, který lze získat. Uděluje ho Federation of European
Photographers a cesta k němu je sakra trnitá. Končí velmi přísným
tříkolovým posuzování sady 12 tisků. Za poslední roky se hodnocení
komisí velmi zpřísnilo a úspěšnost je v krajinářské fotografii opravdu
mizivá. V roce 2017 jsem tak uspěl jako jediný krajinář z celé Evropy a
současně jako jediný zástupce ČR. Krajinářský QEP u nás historicky za
dvě desetiletí získali doposud pouze 4 fotografové.
QEP – v krajinářské fotografii – jsem pro Českou republiku vybojoval
po dlouhých 12 letech… Dalším zlomem bylo léto roku 2018, kdy se mi
podařilo získat titul MASTER QEP!
Master QEP (Master Qualified European Photographer) je nejcennější a
nejprestižnější fotografický titul, který lze získat a taktéž ho
uděluje Federation of European Photographers. Z potencionálních 70 tisíc
zájemců získalo, historicky za cca 30 let, titul MQEP doposud jen
70 fotografů. V ČR jsem se stal třetím držitelem tohoto titulu,
přičemž oba předchozí tituly byly uděleny před dlouhými 9, resp.
13 lety.
O moc víc se toho ve fotografii už dokázat nedá. Přitom od mé první
krajinářské fotografie uplynulo 6,5 roku…
Nicméně titulem Master QEP vše nekončí. Na sklonku roku 2018 jsem se stal
ambasadorem legendární fotografické značky Carl Zeiss. Jsem tak druhým
ambasadorem této značky v České republice a zároveň 25. fotografem na
světě, který tuto fotografickou ikonu reprezentuje. Je to pro mě velká
čest a zároveň vítaný nový impuls do další fotografické práce.
Z dnešního úhlu pohledu poněkud překvapeně zjišťuji, že ač jsem de
facto antiturista a preferuji zcela jiné sportovní aktivity, než je
drápání se do kopců s fotobaťohem na zádech (kterému pracovně díky
jeho velikosti přezdívám maringotka), fotografování mě velmi baví.
Krajinářská fotografie se pro mě skutečně stala „tím pravým
ořechovým“, ale nezříkám se ani ostatních fotografických
disciplín.
Jan Šmíd, Master QEP
www.smidphotography.com
www.facebook.com/…dphotography