Petra Šimková
Narodila jsem se v Praze v horkém červenci 1976 a ač to byla ještě doba komunismu, díky mým rodičům mé dětství bylo šťastné, naplněné kreslením, malováním, Legem a také fotografováním.
Po střední uměleckoprůmyslové škole sklářská v Kamenické Šenově se mě splnil velký sen studiem v Paříži. Nejdříve ENSAMA obor vitráže a poté Sorbonu, kde jsem úlohy zpracovávala převážně fotografiemi vkládajíc do nich také mé předchozí zkušenosti se sklem.
Právě na Sorbone, v roce 2000 začala má umělecká fotografie v sérii autoportrétů Captive Insaisissable ve volném překladu Lapit Nepolapitelné. Nejdříve jsem chtěla zachytit pouze světelné, prchající efekty ve tmě. Tento experiment fotíc ještě na analog mě velmi bavil, občas se stávalo, že na vyvolaných fotografiích bylo rozpoznat fragmenty mého těla. Postupně se role vyměnily a nakonec začal jakýsi dialog mezi fotografem a modelem v jedné osobě. Toto zadání se dokonce stalo nejen mojí závěrečnou prací ale i mým velmi oblíbeným tématem v mé umělecké tvorbě, která se stále dál rozvíjí.
Ve Francii jsem nakonec zůstala i po ukončení mých studií, ale svět je velký…S mým tehdejším přítelem jsme se zamilovali do Bali, kde jsme trávili mnoho hezkého času. Právě barvy, atmosféra tohoto tropického ostrova mě stále velmi inspiruje v mé umělecké tvorbě. V posledních letech naviguji mezi Prahou, kterou díky cestám vidím vždy v novém světle a Bali.
Nálady, cesty, světlo dne, setkání se s lidmi, moře, protančená noc…to vše a víc se skrz fotografie odráží a stávají se stránkami mého deníku.